Na výlet jsme jeli do rekreačního střediska Mozolov. Počasí vyšlo na 200%, nemuseli jsme ani na Kanáry ani do slunné Itálie.
První zastávka byla na Městském úřadě v Milevsku. Zde nás již očekávala matrikářka paní Randová. Potěšilo nás, že si na nás udělal čas i pan starosta. Ukázal nám starostenský řetěz, který může nosit na krku pouze starosta. Je pěkně těžký – kvalitní práce. Dostali jsme drobné dárky, moc děkujeme.
Došlo i na svatbu nanečisto. Měli jsme sice 2 ženichy a nevěsta nám jaksi chyběla, ale co můžete očekávat od téměř 100% klučičí třídy. Svědkové odsvědčili, i na píseň došlo, virtuální polibek letěl vzduchem. Jenom na slzy nedošlo, a pokud ano, tak to byly slzy smíchu. Pak jsme chtěli žáky odložit na chvilku do „chládku“ na policejní stanici – bylo vedro, ale to nám nevyšlo. Šli jsme tedy do Pizzerie.
Na Mozolově jsme plavali v rybníku, dováděli v bazénu, plnili disciplíny – v úkolovce jsme našli brouka, žížalu, peříčko… Medvěd byl za 100 bodů, ale to nedal nikdo. Vuřty jsme opekli, snědli, někteří spálili, vyhodili. Nejlépe připravený na přežití v přírodě je Filip. Ernest Thompson Seton by měl z Filipa radost (autor Knihy lesní moudrosti). Já se také raduji, že i v dnešní technické době jsou děti, které milují přírodu a učí se žít s ní v souladu.
Noční bojovka byla skutečně o půlnoci – někdo křičel, někdo strachy padal k zemi, někdo zpěvem zaháněl zlé síly, ale zvládli to všichni. Žáby nám k tomu hrály noční serenádu, měsíc svítil, komáři štípali. A ještě v jednu hodinu někteří nezdárníci nespali, nebyli převlečeni do nočních úborů, únava žádná. Paní učitelka je“ jemně“ porovnala, a až pak nastalo kýžené ticho a mohli spát i ti, co chtěli.
Ráno rozcvička, bodování pokojů. Měli jsme „Mozolovská sluníčka“ ale také „Mozolovská prasátka“. Pak turnaj ve stolním tenise. Chlapci super, já jsem asi špatně viděla, jinak si ty výsledky nemohu vysvětlit!
Pak balení, cesta do Nadějkova a bohužel jedeme domů. Týden bychom zde vydrželi.
Všechno bylo super. Děkuji všem aktérům, paní učitelce Pikousové, i všem žákům. Do všeho jste šli s nadšením a já jsem si výlet skutečně užila. Doufám, že vy též. Akorát personál zařízení povídal něco v tom smyslu, že takové paviány tam ještě neměli. Tak nevím, co tím mysleli …
P.S. Vzkaz pro mlsné chlapce: Rajská sice nebyla jako od maminky, ale to ani nikdy nebude. Maminčina rajská je jenom jedna. Ale stejně byla dobrá, říkejte si, co chcete! A nezapomeňte, že nejenom trenér, ale i paní učitelka má (alespoň občas) také pravdu.
A polštáře byly pro někoho málo- pro někoho hodně nacpané, čaj byl pro někoho hodně- pro někoho málo sladký, polévka byla pro někoho hodně – pro někoho málo slaná…. Co naděláte, to jsou přesně ty důvody, proč se každý rád vrací domů. Výlet je výlet, ale doma je doma.
Hana Váchová
Při návštěvě této stanice jsme pracovali ve dvou skupinách se dvěma lektorkami. Zatímco jedna skupina poslouchala výklad o využití záchranné stanice, druhá skupina procházela ohrady a voliéry se zachráněnými živočichy.
Po výkladu děti soutěžily a odpovídaly např. na tyto otázky:
Co ochrání mládě ptáčka, když vypadne z hnízda?
Jak poznáme nemocného netopýra?
Jak se zachovat, když najdeme malého kolouška?
Co ochrání žáby na silnicích?
Jak si staví veverka hnízdo?
Jakou mají barvu veverky žijící v listnatém či v jehličnatém lese?
Jak často krmí ptačí samička svá mláďata?
Ve voliérách a výbězích děti viděly zachráněná zvířata a dozvěděly se, z jakého důvodu se dostala do záchranné stanice, kdeže ve volné přírodě běžně žijí, čím se živí, jak se rozmnožují, jakého dosahují vzrůstu… Byli to například: kavka, kuna, sova pálená a sněžná, srnec, čáp bílý i černý, orel, káně, straka, volavka, zvonek, dlask, různé druhy kachen, liška, vodní želvy a mnohá další. Následovala expozice sladkovodních ryb ve velkých akváriích a výstava včelaření.
Děti se vystřídaly na obou stanovištích, zasoutěžily si a prohlédly si informační centrum, kde získaly různé tiskoviny, nálepky a letáky s obrázky zvířat.
Návštěva dětem napomohla k získání nových vědomostí o přírodě a k vědomí, jak se správně a ohleduplně v přírodě chovat.
Dopoledne jsme se vydali autobusem na Příbram Březové Hory. Zde jsme procházeli podzemím z dolu Vojtěch do dolu Anna. Následovalo živé hudební vystoupení s písničkami pro děti, které jsme si s chutí s muzikanty zazpívali. Poté jsme se vydali do podzemí dolu Anna, dozvěděli jsme se, co a jak se zde kdysi těžilo. Svezení podzemním vláčkem a krátké dramatické vystoupení „havířů“ a „permoníků“ se nám však líbilo nejvíce. Následovala svačinka, odpočinek a přemístění busem do Březnice.
Prošli jsme se zde zámeckým parkem, nakoupili suvenýry, absolvovali prohlídku zámku. Čas rychle plynul a tak po občerstvení v kavárně /zmrzlinou, nanuky, limonádou, párkem v rohlíku…, co si kdo přál/ a po pohrání na dětském hřišti jsme nasedli do autobusu a ujížděli do Klučenic. Výlet se vydařil a někteří z nás únavou z nových zážitků a z horka v autobusu usnuli, a tak jsme byli rádi, že už jsme doma v náručí čekajících maminek…
Sláva nazdar výletu!!!
Každým rokem se ve společenském sále v Krásné Hoře nad Vltavou schází ženy a matky, aby společně oslavily svůj svátek, Den matek. Této významné události, která tento rok připadla na 10. května, se zúčastnily děti ze škol všech obcí, které setkání pořádaly. Připravily si celou řadu hudebních, pěveckých a pohybových vystoupení. I naše škola se připojila a hudební skupina Školáci obohatila odpolední program. Předvedla tři písně folkového žánru. Z pódia zazněly housle N. Přibylové, flétny a kytary M. Žákové a D. Peterkové, flétna A. Peckové, kytara B. Šťastného, rytmické nástroje a zpěv B. Burianové a K. Křesinové. Hudební skupina Školáci staví své nové základy na mladých talentech a věříme, že písně Sedm žlutých kamínků, Valčíček a Já písnička potěšily všechny posluchače.
Dne 19. května se žáci II. stupně se svými učiteli vypravili na exkurzi do vodní elektrárny.
Vodní elektrárna Orlík byla společně se stejnojmennou přehradou vybudována v letech 1954 – 1962, v blízkosti obce Solenice. Elektrárnou nás provázel pan Burian, který si na nás udělal čas a provedl nás i těmi prostory, kam se normální smrtelník běžně nedostane, za což mu moc děkujeme.
Kdo z vás kdy viděl v činnosti Kaplanovu turbínu? My ano. Chodili jsme tím magickým prostorem, ukrývajícím se za hrází. Pár metrů vedle nás naráží do stěny přehrady voda. Světlo svítí, ale za chvíli také nemusí, jak nám sdělil pan průvodce. Prostory jsou velké, tak trochu bludiště.
Svezli jsme se rychlovýtahem a asi po dvou hodinách strávených v šeru se ocitáme zase nahoře, slunce svítí, je krásný květnový den. A my jsme zase o krůček dále v poznávání světa.
Dnes jsme výuku zahájili čarodějným učením. Děti učily čarodějnice a také učení bylo čarodějné. Ještě kdyby tak také školní výsledky byly čarodějné a nejen na čarodějnice! Ale to prostě nejde a žádné čáry máry nám vědomosti do hlavy nedopraví, taková je realita všedních dnů….. Nezbývá než učit se, učit se a učit se, jak již řekl jeden klasik, na kterého bychom ale raději možná zapomněli.
V podvečer jsme se přemístili do prostor u fotbalového hřiště. Některé čarodějnice přilétly z blízkých oblastí, jiné i ze vzdálenějších. Hlavní čaroděj Wizard patřil k místnímu starobylému rodu.
Děti, které se nebály a přišly, si poměřily síly v čarodějných disciplínách s tajemnými názvy:
koštětlom, čarodějné brány, ťápošlap, dřeváky, poznej čarodějnici, bumdohlav a čarodějné kreslení.
Tak, kdo letos zaváhal, přijďte příští rok. Možná zase přiletíme, letos nás neupálily.
Vaše čarodějnice.
Za nepříznivého počasí proběhlo ve středu 14. 5. okresní kolo dopravní soutěže. Své síly sem přijelo změřit 12 čtyřčlenných týmů v mladší kategorii. Naši školu zastupovali: J. Květ, M. Mladý, A. Pecková, D. Peterková. Většina z nich zde byla poprvé, a i když jejich výkon nestačil na čelní umístění, soutěž se jim vydařila.
V kategorii starších žáků, v níž soutěžilo 6 týmů, nás reprezentovali V. Květ, V. Přibyl, N. Přibylová a M. Drazdíková. Umístili se na krásném 4. místě s velkým bodovým odstupem od 5. místa, ale bohužel úplně malinko jim chybělo k dosažení 3. místa.
Gratulujeme!!!
