Každým rokem se ve společenském sále v Krásné Hoře nad Vltavou schází ženy a matky, aby společně oslavily svůj svátek, Den matek. Této významné události, která tento rok připadla na 10. května, se zúčastnily děti ze škol všech obcí, které setkání pořádaly. Připravily si celou řadu hudebních, pěveckých a pohybových vystoupení. I naše škola se připojila a hudební skupina Školáci obohatila odpolední program. Předvedla tři písně folkového žánru. Z pódia zazněly housle N. Přibylové, flétny a kytary M. Žákové a D. Peterkové, flétna A. Peckové, kytara B. Šťastného, rytmické nástroje a zpěv B. Burianové a K. Křesinové. Hudební skupina Školáci staví své nové základy na mladých talentech a věříme, že písně Sedm žlutých kamínků, Valčíček a Já písnička potěšily všechny posluchače.

Dne 19. května se žáci II. stupně se svými učiteli vypravili na exkurzi do vodní elektrárny.

Vodní elektrárna Orlík byla společně se stejnojmennou přehradou vybudována v letech 1954 – 1962, v blízkosti obce Solenice. Elektrárnou nás provázel pan Burian, který si na nás udělal čas a provedl nás i těmi prostory, kam se normální smrtelník běžně nedostane, za což mu moc děkujeme.

Kdo z vás kdy viděl v činnosti Kaplanovu turbínu? My ano. Chodili jsme tím magickým prostorem, ukrývajícím se za hrází. Pár metrů vedle nás naráží do stěny přehrady voda. Světlo svítí, ale za chvíli také nemusí, jak nám sdělil pan průvodce. Prostory jsou velké, tak trochu bludiště.

Svezli jsme se rychlovýtahem a asi po dvou hodinách strávených v šeru se ocitáme zase nahoře, slunce svítí, je krásný květnový den. A my jsme zase o krůček dále v poznávání světa.

Dnes jsme výuku zahájili čarodějným učením. Děti učily čarodějnice a také učení bylo čarodějné. Ještě kdyby tak také školní výsledky byly čarodějné a nejen na čarodějnice! Ale to prostě nejde a žádné čáry máry nám vědomosti do hlavy nedopraví, taková je realita všedních dnů….. Nezbývá než učit se, učit se a učit se, jak již řekl jeden klasik, na kterého bychom ale raději možná zapomněli.

V podvečer jsme se přemístili do prostor u fotbalového hřiště. Některé čarodějnice přilétly z blízkých oblastí, jiné i ze vzdálenějších. Hlavní čaroděj Wizard patřil k místnímu starobylému rodu.

Děti, které se nebály a přišly, si poměřily síly v čarodějných disciplínách s tajemnými názvy:

koštětlom, čarodějné brány, ťápošlap, dřeváky, poznej čarodějnici, bumdohlav a čarodějné kreslení.

Tak, kdo letos zaváhal, přijďte příští rok. Možná zase přiletíme, letos nás neupálily.

Vaše čarodějnice.

     Za nepříznivého počasí proběhlo ve středu 14. 5. okresní kolo dopravní soutěže. Své síly sem přijelo změřit 12 čtyřčlenných týmů v mladší kategorii. Naši školu zastupovali: J. Květ, M. Mladý, A. Pecková, D. Peterková. Většina z nich zde byla poprvé, a i když jejich výkon nestačil na čelní umístění, soutěž se jim vydařila.

     V kategorii starších žáků, v níž soutěžilo 6 týmů, nás reprezentovali V. Květ, V. Přibyl, N. Přibylová a M. Drazdíková. Umístili se na krásném 4. místě s velkým bodovým odstupem od 5. místa, ale bohužel úplně malinko jim chybělo k dosažení 3. místa.

     Gratulujeme!!!

     22. duben je již 44 let spojován s oslavou Dne Země. Vůbec poprvé se konal v roce 1970 v USA. Od roku 1990 se připojily i ostatní státy naší planety a z národního svátku se stal svátek mezinárodní. Připomínáme si, jak se máme chovat k naší mateřské planetě společně s 1 miliardou lidí ve 175 státech světa.

     A jak si připomněli Den Země žáci II. stupně ZŠ v Klučenicích? Stali jsme součástí té jedné miliardy lidí. A nejen my se Zemí, ale také Země s námi měla své plány a navázala komunikaci po svém.

     Jedna skupina sbírala odpadky. Na obloze se nejprve objevilo sluníčko, krásně nás prohřálo, ale jenom proto, aby se za chvíli schovalo za mraky. Začalo pršet a dokonce se dostavily i kroupy. Azyl jsme našli až pod stříškou márnice. Stříška byla malá, nás bylo hodně, pršelo vydatně a tak jsme pěkně promokli. Pytle jsme odpadky naplnili, ale vrátili jsme se zmáčeni. Ale byl konec výuky a šlo se domů. Doufejme, že náš mladý organismus nedostihne rýma.

    Druhá skupina zušlechťovala školní pozemek. Plevel vždy vítězí nad kulturními plodinami! Nemusí se hnojit, zalévat, není náročný na prostor a v poklidu si roste a roste a roste. A my plejeme a plejeme a plejeme. Nikdy to nekončí, jedině sklizní. Ale zde se zase nabízí otázka, kdo nakonec sklízí. Ne vždy je to ten, kdo zasel. Armáda slimáků, housenek a jiných škůdců se již teď těší a určitě má na co. Před školou kroupy nepadaly, a když pršelo, schovali jsme se do kůlny na nářadí. Moc jsme nezmokli, ale zase jsme se pěkně zamazali a nějakou tu zem jsme si ze Dne Země odnesli i domů na oblečení.

     Ono se řekne kompost! Ale vybudovat takový pěkný funkční kompost také není jednoduché. Je třeba dávat do něj jenom to, co do kompostu patří, také musí mít nějaký tvar. Parta našich pracantů ho pěkně přeházela, vyčistila, zformovala, dýni nasadila… Je záhadou, proč se v kompostu stále nachází kusy cihel?

     A skupina „ odborníků“ vysekávala a čistila strouhy u silnice směrem k Ovčínu.

     Tak a ještě trochu porovnat asfaltové hřiště, ať máme kde uskutečnit jízdu zručnosti na kolech. A něco si necháme na hodiny pracovních činností …. V Klučenicích máme takové „dny Země“ každé pondělí. Ale naším cílem je, abychom se k naší planetě, které jsme každý nedílnou součástí, chovali hezky každý den. A aby Země měla více důvodů k radosti. Je domovem nás všech.

Ke Dni Země podnikli žáci 1. stupně se svými učitelkami dopolední vycházku spojenou s exkurzí do firmy Terrarako s.r.o. ve Voltýřově. Děti si zde připomněly význam pěstování plodin pro člověka a otestovaly si znalosti v poznávání různých druhů obilí a semen, jejichž sklizeň firma zajišťuje. Seznámily se s fungováním a technickým vybavením moderní sklízecí techniky a mnozí využili i příležitosti zasednout v kabině kombajnu. Poděkování patří panu Ing. Stanislavu Žákovi za připravený program. Počasí nám přálo i při zpáteční cestě do Klučenic.

 

 

Letos jsme oslavili březen - měsíc knihy malou rekapitulací o zapojení dětí 4. a 5. ročníku do projektu Čtení pomáhá. Dosud se do projektu aktivně zapojilo 5 dětí a podpořily tak celkem 36 charitních projektů. Svojí aktivitou by rády "nakazily" i ostatní čtenáře a přesvědčily je o tom, že čtení je nejen úžasná zábava, může být ještě něčím víc. Cílem projektu je totiž spojit potěšení ze čtení s radostí z pomoci druhým. Kdo to ještě neví, ať to zkusí!