Při návštěvě této stanice jsme pracovali ve dvou skupinách se dvěma lektorkami. Zatímco jedna skupina poslouchala výklad o využití záchranné stanice, druhá skupina procházela ohrady a voliéry se zachráněnými živočichy.
Po výkladu děti soutěžily a odpovídaly např. na tyto otázky:
Co ochrání mládě ptáčka, když vypadne z hnízda?
Jak poznáme nemocného netopýra?
Jak se zachovat, když najdeme malého kolouška?
Co ochrání žáby na silnicích?
Jak si staví veverka hnízdo?
Jakou mají barvu veverky žijící v listnatém či v jehličnatém lese?
Jak často krmí ptačí samička svá mláďata?
Ve voliérách a výbězích děti viděly zachráněná zvířata a dozvěděly se, z jakého důvodu se dostala do záchranné stanice, kdeže ve volné přírodě běžně žijí, čím se živí, jak se rozmnožují, jakého dosahují vzrůstu… Byli to například: kavka, kuna, sova pálená a sněžná, srnec, čáp bílý i černý, orel, káně, straka, volavka, zvonek, dlask, různé druhy kachen, liška, vodní želvy a mnohá další. Následovala expozice sladkovodních ryb ve velkých akváriích a výstava včelaření.
Děti se vystřídaly na obou stanovištích, zasoutěžily si a prohlédly si informační centrum, kde získaly různé tiskoviny, nálepky a letáky s obrázky zvířat.
Návštěva dětem napomohla k získání nových vědomostí o přírodě a k vědomí, jak se správně a ohleduplně v přírodě chovat.
Dopoledne jsme se vydali autobusem na Příbram Březové Hory. Zde jsme procházeli podzemím z dolu Vojtěch do dolu Anna. Následovalo živé hudební vystoupení s písničkami pro děti, které jsme si s chutí s muzikanty zazpívali. Poté jsme se vydali do podzemí dolu Anna, dozvěděli jsme se, co a jak se zde kdysi těžilo. Svezení podzemním vláčkem a krátké dramatické vystoupení „havířů“ a „permoníků“ se nám však líbilo nejvíce. Následovala svačinka, odpočinek a přemístění busem do Březnice.
Prošli jsme se zde zámeckým parkem, nakoupili suvenýry, absolvovali prohlídku zámku. Čas rychle plynul a tak po občerstvení v kavárně /zmrzlinou, nanuky, limonádou, párkem v rohlíku…, co si kdo přál/ a po pohrání na dětském hřišti jsme nasedli do autobusu a ujížděli do Klučenic. Výlet se vydařil a někteří z nás únavou z nových zážitků a z horka v autobusu usnuli, a tak jsme byli rádi, že už jsme doma v náručí čekajících maminek…
Sláva nazdar výletu!!!
Každým rokem se ve společenském sále v Krásné Hoře nad Vltavou schází ženy a matky, aby společně oslavily svůj svátek, Den matek. Této významné události, která tento rok připadla na 10. května, se zúčastnily děti ze škol všech obcí, které setkání pořádaly. Připravily si celou řadu hudebních, pěveckých a pohybových vystoupení. I naše škola se připojila a hudební skupina Školáci obohatila odpolední program. Předvedla tři písně folkového žánru. Z pódia zazněly housle N. Přibylové, flétny a kytary M. Žákové a D. Peterkové, flétna A. Peckové, kytara B. Šťastného, rytmické nástroje a zpěv B. Burianové a K. Křesinové. Hudební skupina Školáci staví své nové základy na mladých talentech a věříme, že písně Sedm žlutých kamínků, Valčíček a Já písnička potěšily všechny posluchače.
Dne 19. května se žáci II. stupně se svými učiteli vypravili na exkurzi do vodní elektrárny.
Vodní elektrárna Orlík byla společně se stejnojmennou přehradou vybudována v letech 1954 – 1962, v blízkosti obce Solenice. Elektrárnou nás provázel pan Burian, který si na nás udělal čas a provedl nás i těmi prostory, kam se normální smrtelník běžně nedostane, za což mu moc děkujeme.
Kdo z vás kdy viděl v činnosti Kaplanovu turbínu? My ano. Chodili jsme tím magickým prostorem, ukrývajícím se za hrází. Pár metrů vedle nás naráží do stěny přehrady voda. Světlo svítí, ale za chvíli také nemusí, jak nám sdělil pan průvodce. Prostory jsou velké, tak trochu bludiště.
Svezli jsme se rychlovýtahem a asi po dvou hodinách strávených v šeru se ocitáme zase nahoře, slunce svítí, je krásný květnový den. A my jsme zase o krůček dále v poznávání světa.
Dnes jsme výuku zahájili čarodějným učením. Děti učily čarodějnice a také učení bylo čarodějné. Ještě kdyby tak také školní výsledky byly čarodějné a nejen na čarodějnice! Ale to prostě nejde a žádné čáry máry nám vědomosti do hlavy nedopraví, taková je realita všedních dnů….. Nezbývá než učit se, učit se a učit se, jak již řekl jeden klasik, na kterého bychom ale raději možná zapomněli.
V podvečer jsme se přemístili do prostor u fotbalového hřiště. Některé čarodějnice přilétly z blízkých oblastí, jiné i ze vzdálenějších. Hlavní čaroděj Wizard patřil k místnímu starobylému rodu.
Děti, které se nebály a přišly, si poměřily síly v čarodějných disciplínách s tajemnými názvy:
koštětlom, čarodějné brány, ťápošlap, dřeváky, poznej čarodějnici, bumdohlav a čarodějné kreslení.
Tak, kdo letos zaváhal, přijďte příští rok. Možná zase přiletíme, letos nás neupálily.
Vaše čarodějnice.
Za nepříznivého počasí proběhlo ve středu 14. 5. okresní kolo dopravní soutěže. Své síly sem přijelo změřit 12 čtyřčlenných týmů v mladší kategorii. Naši školu zastupovali: J. Květ, M. Mladý, A. Pecková, D. Peterková. Většina z nich zde byla poprvé, a i když jejich výkon nestačil na čelní umístění, soutěž se jim vydařila.
V kategorii starších žáků, v níž soutěžilo 6 týmů, nás reprezentovali V. Květ, V. Přibyl, N. Přibylová a M. Drazdíková. Umístili se na krásném 4. místě s velkým bodovým odstupem od 5. místa, ale bohužel úplně malinko jim chybělo k dosažení 3. místa.
Gratulujeme!!!
22. duben je již 44 let spojován s oslavou Dne Země. Vůbec poprvé se konal v roce 1970 v USA. Od roku 1990 se připojily i ostatní státy naší planety a z národního svátku se stal svátek mezinárodní. Připomínáme si, jak se máme chovat k naší mateřské planetě společně s 1 miliardou lidí ve 175 státech světa.
A jak si připomněli Den Země žáci II. stupně ZŠ v Klučenicích? Stali jsme součástí té jedné miliardy lidí. A nejen my se Zemí, ale také Země s námi měla své plány a navázala komunikaci po svém.
Jedna skupina sbírala odpadky. Na obloze se nejprve objevilo sluníčko, krásně nás prohřálo, ale jenom proto, aby se za chvíli schovalo za mraky. Začalo pršet a dokonce se dostavily i kroupy. Azyl jsme našli až pod stříškou márnice. Stříška byla malá, nás bylo hodně, pršelo vydatně a tak jsme pěkně promokli. Pytle jsme odpadky naplnili, ale vrátili jsme se zmáčeni. Ale byl konec výuky a šlo se domů. Doufejme, že náš mladý organismus nedostihne rýma.
Druhá skupina zušlechťovala školní pozemek. Plevel vždy vítězí nad kulturními plodinami! Nemusí se hnojit, zalévat, není náročný na prostor a v poklidu si roste a roste a roste. A my plejeme a plejeme a plejeme. Nikdy to nekončí, jedině sklizní. Ale zde se zase nabízí otázka, kdo nakonec sklízí. Ne vždy je to ten, kdo zasel. Armáda slimáků, housenek a jiných škůdců se již teď těší a určitě má na co. Před školou kroupy nepadaly, a když pršelo, schovali jsme se do kůlny na nářadí. Moc jsme nezmokli, ale zase jsme se pěkně zamazali a nějakou tu zem jsme si ze Dne Země odnesli i domů na oblečení.
Ono se řekne kompost! Ale vybudovat takový pěkný funkční kompost také není jednoduché. Je třeba dávat do něj jenom to, co do kompostu patří, také musí mít nějaký tvar. Parta našich pracantů ho pěkně přeházela, vyčistila, zformovala, dýni nasadila… Je záhadou, proč se v kompostu stále nachází kusy cihel?
A skupina „ odborníků“ vysekávala a čistila strouhy u silnice směrem k Ovčínu.
Tak a ještě trochu porovnat asfaltové hřiště, ať máme kde uskutečnit jízdu zručnosti na kolech. A něco si necháme na hodiny pracovních činností …. V Klučenicích máme takové „dny Země“ každé pondělí. Ale naším cílem je, abychom se k naší planetě, které jsme každý nedílnou součástí, chovali hezky každý den. A aby Země měla více důvodů k radosti. Je domovem nás všech.